mezi mezi nebem a zemí a mezi vlastním já a okolím
známe meze
mezi ně nic nevleze
a máme teze
které nemají meze
vleze tam ve beze
veho studu
řekne e tam je místo
tam já pudu
proč se ostatních stále ptát, jestli tam někde něco je, proč se radi sami nevydat, zdolat náročné peřeje. Co nám brání v cestě za poznáním, proč společnost nás nechce, kdy je svobodná vyznáním, proč nás nese těce? Společnost se brání, nechce nic vědět ani znát, jakýpak sraní - hned se s realitou vdát. Zasnoubeni s realitou zaslíbenou, na kterou stále nadávají, těký ivot s touto enou, nic s tím ale nedělají. Vude je pěkně a krásně, jen lidé si tvoří mlhu a ero, někteří píou básně, jiní berou hero. To je jednoduché členění, ale nikdo z nich pravdu nezná. Základem je toti vědění, e kadý svou realitu pozná. Kadý svou a jinou vlastní, kadý s ní jinak naloí, teď na chvíli zhasni, to je vechny poloí. Ve tmě vechno stejné je, kadý má to samé, rovnost na závistivém srdci hřeje, vícu nikomu nedáme. Bacha, uvědom si, e kdy ze tmy vyleze, uvidí vechno, ale zpátky u nemůe, s poznáním, e vechno je jinak taky umře. Byl si ozářen a oni ti u nevěří, byl si ozářen a stejně nic u neběí. Naposled se snad etě zeptá, jestli si snad ve tmě nechtěl zůstat. Moná zapochybuje, pak ti rychle dojde, e to by nelo ustát. Chtěl bys i ostatním ukázat cestu ven, ti ale ve svou tmu věří, zapomeň vech svých jmen - prostě u tě jinak měří. Tma a světlo si vdycky budou vadit, jsou to jiné světy, tma tě bude hladit, na světle můe říct to své i ty. Ne, kadý na výběr ale má, tma světlo popírá, zatímco světlo tmu zná.
Boj je odvěký a nekonečný, tma proti světlu - světlo proti tmě, boj je odvěký a věčný, světlo k světu - le proti-vně. Proč se ostatních stále ptát, jestli tam někde něco je, lepí je ptákem se stát, nebýt vázaný v koleje. Proč se ostatních stále ptát, proč se stále na něco ptát, zjisti a můe se smát, najdi a můe se vdát. Sám vak nezůstávej, mnoho lidí ve světle ije, těm do tmy mávej, "já jsem ten co pije". Ten, co pije pravdu místo chlastu, ten, co pije světlo místo strachu, ten, co pije vodu a ne pastu, ten, co cítí vůni místo pachu. Jen jim zamávej, a je utvrdí v tom, e si ten co pije, aby se realitě vyhnul, ten, co pije, aby svůj mozek vypnul. Tak dej si klidně kostku - Srdce místo mozku neudělá z tebe trosku!