minitripreport v časovém sledu

Upozornění: Nevim přesně, co se odehrávalo mezi 02:00 - 08:00. Totální ztráta pojmu o čase, datumu a realitě. V tuto dobu jsou tedy časové úseky jen orientační, popisují všechno jen velmi hrubě a časově určitě špatně.

01.01.01
03:00 - papkáme
03:30 - cítíme a papkáme 1/2e
04:00 - trochu smíchu nikdy neuškodí
04:30 - jenom se směju. nic zajímavýho to nepřináší. to je dobře, aspoň nebudu na kaši.
05:00 - vůbec nevim, kolik je hodin. Sněd sem to před strašně dlouho dobou, pomalu určitě už odeznívaj i ty menší účinky, co jsem měl. Aspoň jsem se trochu zasmál.
05:30 - lidi jsou divný. někdy v tuhle dobu dávám ňáký další e. všechno už určitě končí, je to hodně dávno, co jsem to dal, jé vždy je taky někdy škola. doprdele - styk s realitou, styk s vesmírem. styk s kanálem.
06:00 - life is wonderful!
06:30 - všechno se vlní, dýchá a mění barvy
07:00 - všechno je jinak. systém, lidi, prostředí, bezva muzika. všechno se vlní, hýbá, přestává dýchat, ale všechno má myšlenku, všechno je jasný.
07:30 - lidi sou divný. ta socha se asi točí, nikdo si mě nevšímá a to je super. jak asi vypadam. všechno je sen nebo neni? dělam vopravdu to, co dělam?
08:00 - kontakt s lidma. kontakt s realitou. už je světlo. lidi se o něčem baví, já je nevnímam, tvářim se divně, nemluvim, přemejšlim, sem na kaši.
08:30 - je po pařbě. tak, já to mam taky za sebou. počkat. kolik je hodin? no, tak to to kurva za sebou eště rozhodně nemam...
09:00 - pořád je teplo, tělo je ospalé, ale duše vůbec. Barvy se slévaj, vidim vzduch, všechno se vlní.
09:30 - televize je mega zážitek. fakt hustá prdel.
10:00 - stěny a všechno kolem mě je divný. normálně uvažuju, probíram, co se dneska stalo, zjišuju, že je Novej rok.
10:30 - ležim a občas zavřu oči. na půl sleduju ňákou italskou nebo francouzskou komedii. fakt dobrý hlášky. přemejšlim.
11:00 - co budoucnost? co všechno kolem mě. změní se něco? snad.
11:30 - už vidim, celkem normálně, i když je všechno divný. Nic se nevlní. pohoda.
12:00 - chvíli snad přemejšlim v polospánku.
12:30 - je to všechno normální? to jak se teď chovam. neměl bych už jít domu? nevadí to, že jsem tady? asi jo.
13:00 - jdu domu. všechno je jiný. barvy sou divný, baráky sou neskutečný. Vidim zvuk od vybouchlý petardy, jak se rozráží o barák. Viděl jsem tlakovou vlnu. Je teplo. co bude doma?
13:30 - sem doma, chystám se jíst, ale mezitím telefonuju. Sem asi fakt furt v prdeli, i když je to perfektní rozhovor, hned je mi líp.
14:00 - výtečná svíčková. miluju ji, maminka ji dělá jednou za sto let. fuj, ale dy vypadá jako ta kaše, jak jsem tenkrát vařili a která měla bejt mlíkem s trávou. Fuj, bojim se, kdy na mě začne to jídlo mluvit. jídlo nedojídam, i když jsem před tim řikal, jakej mam strašnej hlad, že jsem nic nejed. řikam, že je jídlo dobrý, ale už prostě nechci.
14:30 - strašně smrdim "acid vůní". musim se jít umejt, ale nejde to. nejde nic.
15:00 - koupu se. je to zajímavej zážitek, voda je hustější a podivná, cítím rozdílnou teplotu každý molekuly vody. Cítím každou bublinku, je to k nevydržení. Přestávám s koupánim a sprchuju se.
15:30 - musím na "velkou". strašný pocit. sedím, brní mě nohy, mapa Měsíce, která je na dveřích záchoda se hýbe tak, kam se dívám. nohy brní a jsou tu strašný zvuky. chci už pryč. takhle dlouho na záchodě sem snad eště nebyl.
16:00 - snažim se něco dělat, ale nejde to.
16:30 - jsem v nějakym podivnym transu. rozhodně nespim, rozhodně nebdim, přemejšlim.
17:00 - trasn se prohlubuje, možná na chvíli usínám a zase se vždycky probouzím.
17:30 - stále ještě ležím a vnímám / nevnímám
18:00 - probouzí mě klepání na dveře. kecam s kámošem. něco chce, nemam hlad, ale hodně toho jim.
18:30 - jsem venku, všechno se zdát být normální, i když trochu divný. dáváme si v jediný otevřený hospodě džus.
19:00 - začíná pršet, chci domu. chci bejt venku, ale d隴t mě vopravdu štve.
19:30 - jsem doma. všechno je v pohodě. snažim se dívat na televizi, ale nějak mě to nezajímá.
20:00 - něco se snažim dělat na počítači. nevim co.
20:30 - zase sem u televize, přemejšlim, že bych šel na net.
21:00 - udělal sem novou úvodní stránku k mým "drugreportům" na netu a složil nějakou podivnou básničku, u který sem se málem rozbrečel. fakt mě dojala. volal mi kámoš, že je mu blbě, a mu přinesu čas a přespim u něj. řikam mu, že přijdu za hodinu.
21:30 - sem na netu, kecam s ňákejma lidma a objevuju learyho, obdivuju ho - musel mít hodně zajímavej a zábavnej život.
22:00 - hledam doma něco k jídlu, ňákej čaj, bavim se s mámou, oznamuju, že odcházim, sem rozhodnutej, že u něj nepřespim, že se chvi vypsat doma, protože jsem už den a půl v kuse vůbec nespal.
22:30 - kecáme, probíráme, objevujeme, zjišujeme. po cestě k němu slyšim všechno jinak. je to šok, zjišuju, že to furt působí, slyšeim každou kapku v kanále, rozhovory z domácností na sídlišti, "odchrnutí" nějakého chlápka na druhé straně ulice. Zkoušim, jestli se mi začne vlnit barák - zastavuju se a soustředim se na ty panely. Zavlnil se! tak je to v prdeli.
23:00 - vycházíme ven, chci se projít. všechno je divný, všechno je stejný.
23:30 - bavíme se. je opravdu dobrá nálada. já mám velmi dobrou náladu. připadá mi to trochu jako nájezd. něčemu se začínam smát, když jdu sám domů. všechno mě baví. life is wonderful!
24:00 - něco jsem dopsal na počítači (ňáký vtípky, co se dneska odehráli). přesně o půlnoci, konstatuji, že dnešní den a všechno s ním spjaté je za mnou.
0:10 - v tmavém bytě vidím věci, které tam nejdou, tmou se prodírám jak houštinou. napadá mne se zavřít ve tmě v koupelně, ale raději to neuskutečňuji - konstatuji, že vůbec nic není za mnou. přemýšlím a pomalu usínám. vytvářím si nějaké pěkné sny na základě myšlenek.

02.01.2001 - 16:37

Используются технологии uCoz